Historie a symboly

Přesný datum založení obce Husí Lhota není znám, dle dochovaných písemností se odhaduje na první polovinu 14. století. Z tohoto období jsou doloženy existence vodních tvrzí: „Násedlnická“ (původní poloha mezi dnešními obcemi Násedlnice a Koprník), „Žbor“ (dnes osada Žabokliky), „Valenovice“ (dnes obec Valy) a také poplužních dvorů v Dolních Stakorách, Horních Stakorách, Plazých a Ouhelnici (dnes obec Úhelnice). Tvrze na rozdíl od hradů měly jak obytnou a obranou – i když jen omezenou – funkci, tak i důležitou funkci hospodářskou, neboť její součástí byl zpravidla i „poplužní“ dvůr majitele tvrze. Nebylo výjimkou, že v jedné vsi stály dvě tvrze různých majitelů. Velikost tvrzí, způsob jejich stavebního řešení a míra opevnění byly velmi různorodá.

Historie Předpokládá se, že Husí Lhota vznikla ve stejném období jako obce Mravinná Lhota (dnes obec Dlouhá Lhota), Malá Lhota, Písková Lhota a Rytířova Lhota. Vznikly v téže době, kdy dosud neplodná půda byla propůjčena novým osadníkům, kteří po určitou , dříve smluvenou lhůtu neplatili za propůjčení půdy. Po uplynutí lhůty odváděli vrchnosti určitý úrok/naturální dávku. Bývaly to obyčejně slepice, vejce a někdy i husy. Snad taková naturální dávka vedle úroků v penězích dala přívlastek naší obci.

Zakládajícím stavením obce byl „Poplužní dvůr“, který přináležel Markvartu Fričkovi z Daliměřic, který obýval vodní tvrz ve Valenovicích (dnes obec Valy). Od roku 1498 byla po svolení pána Šimona Dalibora z Vodic prodána obec Husí Lhota i se statky pod správu panství města Mladá Boleslav. V poručení města Mladá Boleslav setrvalo až do doby zrušení roboty. Do tehdejšího ,dnes nazývaného, „katastrálního území Husí Lhoty spadaly mimo pozemky obdělávané i rybníky:„Valenovický ; Podtvrzní ; Plazský ; Poboční; Štěpánovský ; Podolský ; Mordýř ; Pšenička ; Cendelínský ; Vostřižný ; Písecký ; Trdelní a Křivýn“. Některé rybníky jsou zachovány do dnešních dnů. K Husí Lhotě patřily i lesy: „Bor Husílhotský, U Luchárů, U Mordýře, Ostřičný, Čihadla, Ohrada a Trnovátka.“

Roku 1501 přispívají statkáři z Husí Lhoty financemi a zápůjčkou povozů na stavbu kostela sv. Havla v Mladé Boleslavi. Koncem 16.století přispívají finančně obyvatelé Husí Lhoty na stavbu kostela „ Na nebe vzetí pany Marie“ v Mladé Boleslavi.

Dle pořekadla: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“, přidrželi se obyvatelé naší vsi poddané městu Mladá Boleslav víry husitské, později i víry českobratrské. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 nesli „husílhotští „ všechny důsledky kruté a bezohledné protireformace. V období třicetileté války, roku 1644, byl v naší obci ubytován generál švédského vojska Don Baltazar i se svým štábem – obec byla vyrabována a obyvatelé se ukrývali v lese. Při ústupu švédských vojsk byla obec Husí lhota ( stejně jako obce Plazy, Kolomuty, Stakory a Úhelnice) zcela vypálena.

Útrapy „husílhotských“ koncem třicetileté války neskončily, nastal teror přísnou katolickou reformací.

V době napoleonských válek, bylo „husílhotským“ opět přitíženo. Roku 1808 bylo městu mladá Boleslav nakázáno vojsko magacíny zásobovat. Vrchnost Mladoboleslavská si vymohla právo užití obilí sedláků z Husí Lhoty i ryb z rybníků jím patřících. Roku 1827 přišel mezi lid člověk , údajně propuštěný úředník z panství mladoboleslavského, který nabídl ledem z Husí Lhoty pomoc při domáhání se práva na odškodnění za újmy panstvem mladoboleslavským způsobených. Soud s pány byl obnoven a ve prospěch lidu z Husí Lhoty vyřízen. Vrchnost musela škodu lidu způsobenou nahradit. Vrchnost předstírala, že nemá dostatek financí a že pro zajištění dostatku financí musí prodat úroční pozemky v obci. Na těchto pozemcích hospodařila většina lidu, který soud vyhrála, což bylo chápáno jako msta panstva za prohraný soud. Roku 1828 vstoupilo panstvo za ozbrojeného doprovodu do obce a počalo prodávat a darovat půdu cizím lidem, dočasný nájemník nebyl schopen navrhovanou cenu zaplatit. Následovalo období hádek a násilí mezi původními uživateli a novými majiteli půdy, které vyvrcholilo stížností u Apelačního soudu v Praze původními uživateli. Ti se po právu cítili být panstvem oklamáni a nespravedlivě ožebračeni. Jako reakce na stížnost u Apelačního soudu vtrhlo do obce roku 1845 vojsko a každý barák obsadilo. Vojsko musel lid vším vydržovat. Vojenská exekuce byla ukončena roku 1846. Po odchodu vojska se vrchnost dožadovala zaplacení 600 zlatých od vesničanů jako náhrady za seržanty, kteří byli ubytovány u panstva a exekuci řídili. Toto byla dalším zdrojem odporu a stížností, které vyvrcholili návštěvou „krajského pána“. Kdo se v době jeho návštěvy na poli cizím objevil, byl okamžitě dragouny odvlečen do Prahy a tam bez odsouzení a výslechů 1 rok ve velice krutých podmínkách vězněn. Z obce Husí Lhota byli takto uvězněny pp. Josef Tichý, Jan Tichý, Josef Jetel, Jan Vlk, Josef Jírovec a kaplanka z Úhelnice. V roce 1848 se sedláci úročních pozemků nedomohli.

V roce 1823 byla na návsi obce z finančního zajištění občanů Husí Lhoty a Jana Tichého vystavěna kaple sv. Anny. Nad vchodem do kaple byl vytesán nápis: „Společenstvo zdejšího sousedstva s pomocí božím nákladem svým tuto kapli postaviti dala roku 1823“ Kaple byla poté roku 1908 rozšířena a nápis nad vchodem byl do skromnější podoby upraven: „Zbudováno 1823, rozšířeno 1908“V těsném sousedství kaple sv. Anny byla roku 1862 ze stejného způsobu financování jako kaple, postavena zvonice, která v nezměněné podobě stojí dodnes. V roce 1849 byla postavena v obci Husí Lhota myslivna a dva statky, které stojí dodnes. Myslivna stála na místě dnešního č.p. 3., v té době ještě lesy dosahovaly ze severní strany až k obecním stavením.

1. světová válka zasáhla do života v Husí Lhotě velmi krutým způsobem, naprostá většina mužů z Husí Lhoty byla nesazena do bojů. V období války nastal úpadek hospodářského a kulturního dění v obci. Z místních padl v bojích v Albánii p. Josef Žák a následkům válečných poranění podlehl p. Václav Novák.

První informace o vzniku samostatného Československého státu přinesl do obce Husí Lhota dne 29.října lesní správce František Vacek.

Z důvodu jílovité půdy, která nedostatečně odváděla vodu z jarního tání a vydatných dešťů byla v roce 1926 - 1928 vybudována nákladem 1. 555. 00,- Kč meliorace v okolních polích se svodem do melioračního potoku vedoucím středem vesnice. Tento potok měl vydlážděné dno, což v konečném efektu velice zvelebilo obec. Tato činnost byla již prováděna po katastrálním rozdělení obcí Husí Lhota a Úhelnice.

Katastrální rozdělení znamenalo pro Husí Lhotu velký hospodářský rozmach a pro Úhelnici naprostý úpadek.

Prvním starostou Husí Lhoty byl p. Josef Tichý č.p. 12, který se největší měrou zasloužil o katastrální rozdělení obcí. Následujícím starostou byl zvolen p. Josef Šrajer č.p. 26, který vedl úřad až do roku 1948.

Po dlouhém výběrovém řízení byla obec roku 1928 elektrifikována. Elektrifikaci obce provedli Elektrotechnické závody Dražice nákladem 110 000,- Kč. Finance na tuto investiční akci zajistila obec půjčkou o místních obyvatel na 5% úrok. První spuštění rozvodu elektrické energie bylo provedeno 18.6. v 600 roku 1928.

Roku 1936 byla provedeno, z důvodu občanské války ve Španělsku a obsazení Porýní, důkladné seznámení občanů Husí Lhoty s provádění protiletadlové obrany.

V roce 1938 byla zastupitelstvem Husí Lhoty na základě příkazu vyšší instance z Mladé Boleslavi vyhlášena úplná mobilizace obyvatelstva a byla uvolněna částka 4. 000.000,- Kč z obecního rozpočtu na obranu státu. 30.září 1938 po „Mnichovské zradě“ byla mobilizace zrušena, byl vydán zákaz konání veřejných zábav a bálů. Místní ochotnické divadlo smělo nadále hrát, ale činnost skupiny byla podrobena přísné kontrole. Výnosem č. 107945 z roku 1940 byla kronika a veškeré zakládající listiny obce předány do zemského archívu v Praze, což byla tzv. mezistanice ke zničení. Listiny z tohoto archívu musely být poté předávány nacistům k provedení skartace. Díky obětavému snažení pracovníků zemského archívu, kteří všemožně bránily vydávání těchto listin, byla po válce kronika a ostatní listiny ve vynikajícím stavu zpět do obce vráceny.

V období 2. světové války procházeli obci kolony se sovětskými a britskými zajatci. Ač byl vydám přísný zákaz jakékoliv pomoci zajatcům pod pohrůžkou nejvyšších trestů, dostávalo se zajatcům pomoci od husílhotských stravou a oblečení. Několika zajatcům se podařilo ze zajetí při transportech uniknout a poté se schovávat ve staveních obce Březno, Plazy a v lesích Husí Lhoty. Místní jim v noci zajišťovali stravu a oblečení. Osvobozující rudá armáda projela tanky obcí dne 10. května dopoledne směrem od Bakova nad Jizerou a pokračovala dále na Mladou Boleslav. K žádným významnějším bojům v okolí Husí Lhoty nedošlo.

1947 – po dlouhé a kruté zimě nastalo krátké, na srážky skoupé, jaro. Od poloviny měsíce dubna do poloviny listopadu nespadla v obci Husí Lhota ani kapička vody !! Vysychali studně, rybníky, úroda byla ... spíše nebyla. První kapky ze slabých přeháněk dopadli na obec na konci 2 týdne listopadu.

1948 – v důsledku vítězství dělnické třídy byli odvoláni zastupitelé obce Husí Lhota: Josef Šrajer č. p. 26; František Kryštofek; Alois Rakušan; Josef Pokorný; Václav Novotný a Václav Nohýnek. Do obce byla přivedena telefonní přípojka – veřejná telefonní stanice v hostinci u Čejků.

1949 – vybudován pouliční rozhlasové zařízení.

1950 – první výskyt mandelinky bramborové - zavedeny hledací dny obyvatelstva a žactva. Socializace zemědělství nebyla dosud provedena z důvodu nezájmu obyvatelů.

1951 – 1957 11.9. 1952 bylo založeno JZD Husí Lhota a rozorány meze. Prvním předsedou JZD byl zvolen p. František Kryštofek. Veškerý dobytek od soukromích vlastníků byl soustředěn k Zítovým, Tichým, Kryštofkovým a Šrajerovým. Porodnice byla u Pokorných. Vepřince byly u Hendrychů, u Tichých a u Zitů

Do roku 1990 obec pod správou střediskové obce Březno, JZD Husí Lhota bylo sloučeno pod správu JZD Březno. V katastru obce Husí Lhota byl vybudován zkušební polygon firmy Škoda a Výzkumného ústavu silniční dopravy a vozidel. Byla provedena stavební úprava požární nádrže a část melioračního potoka byla zatrubněna. Byla vystavěna nová požární zbrojnice, sušák na požární hadice příhradové konstrukce.